Důkazní materiál toho, že moji drazí rodičové opravdu přinesli z mysliveckého plesu celou nohu daňka. To maso bylo výborné, ale pach zvěřiny je o dost jiný, než pach jakéhokoli jiného masa, a ještě teď se mi dělá trochu nevolno, když si na to vzpomenu.
Poslední lednový den jsme s máti vnikly do vojenského objektu i přes zákaz vstupu - jednak proto, že měli otevřená vrata, druhak proto, že jim chyběla půlka plotu. Objevily jsme tam starou sochu Klementa Gottwalda (Lenin prý skončil v soukromé sbírce) a místní kočku.
Le Kocour pózující v umyvadle, protože se mu chtělo.
Dědova nová fenka, kterou měla babička na výchovu (pche). Jmenuju se Zuzka, ale říkáme jí divoška Jája.
Z nějakého důvodu jsem objevila i fotku D. Hádám, že se rozhodně nechtěla fotit, takže pššt.
Našla jsem několiko fotek z výjezdu v rámci předmětu Kulturní politika. Moc nemám náladu se tím probírat, takže tu mám jen jednu, která mě pračtila do očí.
A v neposlední řadě jsem našla fotky z letošního divadelního festivalu. Taky bych s nimi mohla někdy něco udělat. Tady je alespoň jedno stínidlo.
Žádné komentáře:
Okomentovat