'Cause I'm scared, I can't lie -- I don't feel the same inside -- I can't decide if I have the heart to confess
Pokaždé, když se snažím dopsat
nějaký článek, rozhodnu se ho nakonec celý smazat. Motivace cokoli dokončit mi
chyběla vždycky, ale mám pocit, že je to čím dál horší. Takže jsem dneska úplně
bez nápadu. Když nemáš nápad, nemáš ani konec. A když nemáš konec, nemusíš si
dělat starosti s finišováním.
---
Minulé pondělí mi zase začala škola a stačila mi představa, že budu muset něco dělat, abych se po prvním cvičení zvedla a šla pryč. Chtěla jsem se vrátit na odpolední přednášku, ale tašky s nákupem (jídlo, knížky, oblečení, proč to nevzít všechno naráz žejo) byly silnější (těžší) než já. Takže jsem skončila doma a dvě hodiny se regenerovala z těch pochůzek po městě, abych mohla zase něco dělat.
---
Prázdniny byly letos zvláštní. A překvapivě mi na nich nejmíň vadila ta pracovní část. Nejhorší byla ta část "mám se učit, takže nebudu dělat nic, protože bych se měla učit." Takže největší produktivitu (čtení) jsem vykazovala během čtyř dnů strávených v Berlíně. A protože se teď mám učit průběžně, silně pochybuju o tom, že ještě někdy něco přečtu.
---
Před prázdninami jsem si začala psát deník a je to možná ta nejlepší věc, kterou jsem udělala. Sice mi to nebrání trávit hodiny chozením po pokoji a vytvářením nepsaných fanfiction, ale alespoň to někam trochu ventiluju. Navíc si ho píšu v angličtině, takže už se nemusím zaobírat tím, že ty moje výplody fakt někdy nejde přeložit.
---
Během prázdnin jsem se možná zmiňovala o Minimalist Challenge, kterou jsem, jak je mým dobrým zvykem, nedokončila. Takže je vidět, že vesele pokračuju v porušování všech předsevzetí, které jsem si kdy dala. Největším problém je pro mě i nadále kupování knížek, i když mám pocit, že jsem se trochu zklidnila. Což ještě neznamená, že jsem po prázdninách neměla problém se se vším, co jsem si stihla za ty tři měsíce na Skaličku natahat, zase vejít zpátky do Prahy. Proto to vypadá, že budu zase vesele odvážet některé knížky na Skaličku, pravděpodobně tak už definitivně rozdělím svoje zásoby na českou a překladovou u rodičů a anglickou v Praze. Stejně mi to nijak moc nepomůže s místem, ale alespoň budu mít lepší pocit.
---
Poměrně nedávno jsem objevila kouzlo indické kuchyně a teď si vesele kuchtím chicken tikka masala při každé příležitosti, která se mi dostane. Uvařit si celý hrnec znamená mít jídlo na několik dní. Dostatek domácího jídla znamená naspořenou poměrně velkou částku, kterou jsem předtím dávala za... bagety z Boulevardu, většinou. Možná proto mám pocit, že se klidním v kupování knížek, zůstává mi víc peněz a já už nemám pocit, že bych je utrácela právě za ty knihy.
---
O víkendu jsem měla v plánu se učit, ale místo toho jsem si, jak jinak, četla. Za to jsem ale poprvé za tři roky začala plně využívat krásy našeho balkónu. Snídaně tam chutná skvěle a to i přes to, že po ránu bývá dost velká zima.
---
Minulé pondělí mi zase začala škola a stačila mi představa, že budu muset něco dělat, abych se po prvním cvičení zvedla a šla pryč. Chtěla jsem se vrátit na odpolední přednášku, ale tašky s nákupem (jídlo, knížky, oblečení, proč to nevzít všechno naráz žejo) byly silnější (těžší) než já. Takže jsem skončila doma a dvě hodiny se regenerovala z těch pochůzek po městě, abych mohla zase něco dělat.
---
Prázdniny byly letos zvláštní. A překvapivě mi na nich nejmíň vadila ta pracovní část. Nejhorší byla ta část "mám se učit, takže nebudu dělat nic, protože bych se měla učit." Takže největší produktivitu (čtení) jsem vykazovala během čtyř dnů strávených v Berlíně. A protože se teď mám učit průběžně, silně pochybuju o tom, že ještě někdy něco přečtu.
---
Před prázdninami jsem si začala psát deník a je to možná ta nejlepší věc, kterou jsem udělala. Sice mi to nebrání trávit hodiny chozením po pokoji a vytvářením nepsaných fanfiction, ale alespoň to někam trochu ventiluju. Navíc si ho píšu v angličtině, takže už se nemusím zaobírat tím, že ty moje výplody fakt někdy nejde přeložit.
---
Během prázdnin jsem se možná zmiňovala o Minimalist Challenge, kterou jsem, jak je mým dobrým zvykem, nedokončila. Takže je vidět, že vesele pokračuju v porušování všech předsevzetí, které jsem si kdy dala. Největším problém je pro mě i nadále kupování knížek, i když mám pocit, že jsem se trochu zklidnila. Což ještě neznamená, že jsem po prázdninách neměla problém se se vším, co jsem si stihla za ty tři měsíce na Skaličku natahat, zase vejít zpátky do Prahy. Proto to vypadá, že budu zase vesele odvážet některé knížky na Skaličku, pravděpodobně tak už definitivně rozdělím svoje zásoby na českou a překladovou u rodičů a anglickou v Praze. Stejně mi to nijak moc nepomůže s místem, ale alespoň budu mít lepší pocit.
---
Poměrně nedávno jsem objevila kouzlo indické kuchyně a teď si vesele kuchtím chicken tikka masala při každé příležitosti, která se mi dostane. Uvařit si celý hrnec znamená mít jídlo na několik dní. Dostatek domácího jídla znamená naspořenou poměrně velkou částku, kterou jsem předtím dávala za... bagety z Boulevardu, většinou. Možná proto mám pocit, že se klidním v kupování knížek, zůstává mi víc peněz a já už nemám pocit, že bych je utrácela právě za ty knihy.
---
O víkendu jsem měla v plánu se učit, ale místo toho jsem si, jak jinak, četla. Za to jsem ale poprvé za tři roky začala plně využívat krásy našeho balkónu. Snídaně tam chutná skvěle a to i přes to, že po ránu bývá dost velká zima.
