Mikro #114: Kreativní
Někdy mi přijde, že moje pracovní náplň je to nejnudnější, co můžete kreativnímu člověku dát. Na druhou stranu se vytváření popisků k fakturám někdy také dají přirovnat ke copywritingu. Práce na účtárně mě nijak zvlášť nenaplňuje, ale za těch pár let jsem si asi už zvykla dělat něco, co není psychicky příliš náročné. Hlavně kvůli tomu, abych si mohla ve volném čase, bez starosti o finance, dělat svoje kreativní cosi.
Kreativita je vůbec zvláštní věc. Nikdy nevím, jestli jsem vlastně způsobilá k jakékoli kreativní činnosti. Psaní mě baví, ale ne vždycky jsem schopná se zastavit a plně se soustředit na něco, co chci dotáhnout do konce. Focení mě baví, ale jsem vlastně nejspokojenější při focení koncertů, za které mi nikdo nic nedává a já se nemusím stresovat, že neodvádím kvalitní práci. A i když mám pocit, že kvalitní práci odvádím, neumím to ostatním vysvětlit. Kreativita není vždycky v souladu se sebeprezentací.
V sebeprezentaci jsem dost špatná. Neumím komunikovat s lidmi, i když se to trochu lepší, a rozhodně jim neumím vysvětlit, že to, co dělám, má cenu. Že to vychází přesně tak, jak by mělo. Že nemluvím jenom do větru. A že fotit pro sebe můžu kdykoli, ale že bych taky mohla fotit pro ně. Můj vztah s lidmi, jakýmikoli, je komplikovaný. Ještě pořád jsem si neudělal pořádek v sobě a dokud to neudělám, nejspíš se to nezlepší. I když už jsem se zase za léto, za dobu stážování a neustálýho mezilidskýho kontaktu, alespoň trochu otrkala a přestala panikařit. Ale pořád to není úplně ideální. Nejradši bych, aby se kreativita nebo schopnost tvořit nemusela odvíjet od schopnosti prezentovat výsledky své práce. Kreativní lidi by měli bejt divný a trochu stranou, ale pořád to nějak nefunguje.
0 comments:
Okomentovat