Rachel Cohn, David Lavithan: Nick and Norah's Infinite Playlist

Rachel Cohn, David Lavithan: Nick and Norah's Infinite Playlist

  4:11:00    Ester Šebestová

---

Před pouhým týdnem se mi dostala konečně do rokou čtečka a tak si teď naplno užívám svého malého knižního pirátství a stahuju si do ní všechno, o co jsem v posledních měsících zavadila a odsunula na "někdy příště". (A mimojiné jsem teď na knižní odvykačce, měsíc si nesmím koupit žádnou knihu. Jen jsem ještě nevymyslela, co se stane, když si nějakou náhodou koupím...) A tak jsem včera ráno sáhla po knížce, kterou jsem si chtěla přečíst do doby, co jsem viděla díl Gilmore Girls s názvem "Nick & Norah, Sid & Nancy".

Nick & Norah jsou rychlou jízdou jednou nocí, ve které se toho vlastně tolik nestane - až na to, že se potkají dva lidi, kterým to možná spolu bude klapat. Obyčejná lovestory, navíc trochu zrychlená, má kladné i záporné hrdiny, vlastně na tom nic není. Ale! Střídání pohledů Nicka a Nory skvěle koresponduje s jízdou na horské dráze, kterou během několika hodin (jejich času) proletíte a na konci vám, překvapivě, vůbec není nevolno. Naopak. Pokud se potřebujete odreagovat od dne, který už od pohledu nebude stát za moc, klidně se do toho pusťte. A uvidíte, že těch pár hodin (ani ne, vašeho času) za to bude stát. ;)

Mimochodem, ještě ke čtení jsem si prostě musela jít pustit The Smiths. A už se chystám na celý playlist.

PS: Jediný vážný problém jsem měla s představou Michaela Cery jako Nicka - a to jsem tu filmovou adaptaci ani neviděla.

Read More

Jakuba Katalpa: Němci

Jakuba Katalpa: Němci

  19:12:00    Ester Šebestová

---

Dlouho jsem nic nepsala, protože se mi jednak nechtělo, druhak jsem hodně četla a třeťak jsem byla v Irsku. A pak se taky hodně válela doma a zase četla. O tom, jakou kupu knížek jsem si přivezla z té desetidenní cesty do Irska, se zmíním někdy příště, každopádně teď bych chtěla napsat řádku nebo dvě o knížce, kterou jsem dočetla dneska. Vlastně asi ani nemůžu napsat víc, než těch pár řádek.

Němci Jakuby Katalpy (té Jakuby Katalpy, ne toho) jsou ždímačka emocí, která vás na konci vyplivne na pokraji sil, možná se slzami v očích, každopádně s tím nepříjemným pocitem úzkosti, jako by jste ztratili něco nadmíru důležitého, ale nejste si jistí co. Takže jsem teď celá na měkko, zachvíli možná budu na hniličku. Němci jsou o Němcích, ale taky o Češích a o křivdách a hledání svého původu. Němci nejsou veselá knížka. Ale jsou knížka o věcech, který se klidně mohly stát, i když se vlastně vůbec nestaly. Jak už bylo napsáno, Němci jsou příběhem o rodině na pozadí středoevropských dějin. Příběhem, který stojí za to si přečíst, snad i vícekrát.

Read More

Jaroslav Rudiš: Národní třída

Jaroslav Rudiš: Národní třída

  22:32:00    Ester Šebestová

---

Když někoho zachrání i nezachrání Adolf Hitler, musí to bejt něco. Vlastně nemusí, ale trochu se to čeká. Že to buď bude ptákovina, nebo bomba. Nebo že to bude typickej Rudiš. Mate vás to od začátku, chvílema nevíte, proč to vlastně čtete, a ono to pořád ubíhá a najednou jste na konci a uvědomíte si, že jste vlastně byli v tom příběhu tak ponoření, že jste teď zase totálně zmatený. Když máte chvíli pocit, že Vandama znáte a že vás už nemůže nic překvapit, tak najednou bum a jste mimo a nic najednou není cajk i když to vlastně cajk je. Nejsem sice poučená o životě, ale možná přece jen o trochu víc poučenější, než sem byla před těma dvěma hodinama, za který jsem projela Vandamovym rychlo světem. A byla jsem ráda, že Vandamova babička byla jako moje babička a taky jako všechny babičky na světě, protože všechny babičky na světě vás nutěj do jídla a říkaj, že až bude válka, tak tlustý budou hubený a hubený studený. A taky jsem si vzpomněla na naši hradeckou Severku, kde jsem všeho všudy byla třikrát v životě, ale prostě se jmenovala Severka a možná měla taky svýho Vandama, kterýho nikdy nepotkám, ale rozhodně vim, že měla svý pankáče, který tam chodili na pivo a koncerty a ty už tam taky nechoděj, protože hradecká Severka už je zavřená a už tam nikdy nikdo nebude chodit pičovat a nikdo tam nebude chodit na myslivce nebo třeba na votroka nebo kdoví co to tam vlastně čepovali. Ale to už sem zase někde jinde. Jsem vlastně zvědavá, jestli někdy na nějakym z těch sídlišť, na kterých se občas vyskytuju, potkám taky někdy nějakýho vlka. Každopádně, Národní třída je cajk. Vlastně jako cokoli od Rudiše, akorát na to musíte mít tu správnou náladu. Když na to není nálada, pak to cajk není, zdá se mi.

Read More

The road so far... osmá série Supernaturalu

The road so far... osmá série Supernaturalu

  13:48:00    Ester Šebestová

---

Supernatural sleduju s přestávkami celých osm let, co ho vysílají. Občas netrpělivě vyčkávám na nový díl, občas si dám pár měsíců pauzu a pak se podívám na tměř celou sérii nonstop. To byl případ té poslední, osmé. A abych pravdu řekla, nějak mě to přestává bavit. Dívám se na to vlastně už jenom ze zvyku a i to přestává nějak stačit.

Supernatural byl ze záčatku skvělej seriál. Líbilo se mi celý to "saving people, hunting things...", v každém díle nějaké nové monstrum, přitom byl celou první sérii jasný plot. Druhá série potom začala být víc plot, míň monster a pak už to šlo jenom z kopce. Sam s Deanem střídavě umírali a vraceli se, Sammy byl chvíli na temné straně síly a pak se hodně litoval. Vlastně se pořád lituje, to je nejspíš jeho nejoblbenější činností. A pak jsme se nějak dostali až do osmé série.

Dean strávil rok v purgatoriu a pak se vrátil jenom aby zjistil, že se Sammy zase lituje. Dean přestal věci vidět černobíle (konečně!), potýkali se s nepříjemností v podobě bububu andělů (Amanda Tapping byla skvělá!), objevili své nové legacy ("We're legacies." jistě, jistě) a skoro zavřeli brány pekla. Až na to že nezavřeli, protože když už málem Sam udělal něco správně, Dean ho zastavil...

A pak tam byl Crowley. Celou dobu byl skvělý king of hell a co s ním potom udělali? Cure a demon, they said. What the fuck! Já chci zpátky svého Crowleyho. Všechny ty skvělé momenty a hlášky ("I was born to direct!") a teď tohle? To jsme si jako nedomluvili, sakra!
Ano, tahle série má své světlé momenty. Třeba návrat Charlie (Felicia Day). Ale vesměs je to jeden plot twist za druhým a těch monster, které jsem měla na začátku tak ráda, už tam není dost. A to že jim tam semtam šoupnou nějakou fairy nebo spectera nestačí. Neříkám, že mi vadí hodně plotu, ale když místo toho, aby zašroubovali to, co potřebují, mezi hunting things, a potřebují tak čistě plot epizody, nějak mi to nesedí.

Teď už jen doufám, že devátá série bude poslední. Please, somebody put me out of this misery! Myslim, že není dobrý, když se z celý série těšim už jenom na začáteční a konečný Carry on my wayward son.

Read More

Broken City (2013)

Broken City (2013)

  22:13:00    Ester Šebestová

---

Proč já si nikdy nedám říct a nevykašlu se na dívání na trailery? Teda, neřekla bych, že jsem tentokrát po traileru očekávala něco víc, ale většinou, když nic dopředu nevidím, film se mi alespoň trochu líbí. A co "Zlomené město"? Už po první deseti minutách jsem si říkala WTF?! A to ta nuda teprve začínala! Mám Marka Wahlberga celkem ráda (i když nepopírám, že se většinu času tváří jako idiot). Ke Croweovi jsem chovala vždycky alespoň nějaký respekt. Ale po tomhle? Tak to pardón, ale nudnější krimi-wtf-thriller jsem snad ještě neviděla. Příjemným zpestřením byla Zeta-Jones, která ale podle všeho teď vezme štěk absolutně ve všem. No a jediné sympatie, které jsem k někomu na plátně chovala, putovaly k Aloně Tal, kterou mám díky všem těm seriálovým rolím ráda. Každopádně, celkově je ten film naprostá ztráta času. Kdybych si místo toho pustila dva díly Midsomer Murders, asi udělám líp.

Read More

Punkl rises

Punkl rises

  9:39:00    Ester Šebestová

---

Někteří vědí, někteří nevědí, že jsem psala/píšu pro časopis Punkl. Začali jsme jako studentský časopis, ale nějak se nám zvrtlo a od září jsme nefungovali. Jenže to se teď změní (již brzy) a důkazem toho jsou i naše nové redakční fotky. Podělím se s vámi o kousek toho, co jsme před měsícem nafotili. A možná vám i dojde, že od teď už budeme jenom hudební! V hlavních rolích Evička a Jarda.

Read More

Argo (2012)

Argo (2012)

  0:06:00    Ester Šebestová

---

Těžko říct, co bych sio Argu myslela, kdybych den předtím neviděla Zero Dark Thirty. Pravděpodobně by se mi to líbilo - téma to nemá špatné, kamera je dobrá, je to podle skutečné události... Bla, bla, bla. Jenže oproti dvou a půl hodinám Zero Dark Thirty mě dvě hodiny Arga docela nudily. Tam, kde by se to dalo popohnat, se to vleklo. Některé scény byly až příliš klišé... Nebudu tvrdit, že se na to dívat nedalo. Dalo se a vlastně bych to, v jiné době, uvídala s nadšením. Ale dneska mi to prostě přišlo jako poměrně slabý odvar... I když... Argo, fuck yourself je jedna z nejlepších hlášek, které jsem za poslední dobu slyšela. Možná se umístila hned po the D is silent...

Read More

Zero Dark Thirty (2012)

Zero Dark Thirty (2012)

  21:55:00    Ester Šebestová

---

Když mi řeknete "Třicet minut po půlnoci", tak vám toho moc neřeknu. Zero Dark Thirty je ovšem něco naprosto neuvěřitelného. Zdá se, že tohle je prostě rok dlouhých filmů, které mě baví. A to říkám já, člověk, který nesnáší válečné filmy (což je možná jen vlivem špatného kousku ze Zachraňte vojína Ryana, který jsem kdysi dávno viděla). Každopádně film o "honu na Bin Ládina" můžu vřele doporučit a jestli mi ještě někdo řekně, že to nemá šťávu, tak do něj kopnu. Protože tohle šťávu má. Dvě a půl hodiny v kuse vydržíte zírat na plátno a i když víte, jak to vlastně dopadne, ani na chvilku vás nenapadne se nudit. Takže na Zero Dark Thirty jděte, když už ne kvůli tématu, tak třeba kvůli výborné Jessice Chastain nebo někomu dalšímu z povedeného hereckého obsazení (pro fanoušky Doctora Who bude možná milým překvapením John Barrowman se svým desetivteřinovým štěkem). A já teď půjdu a stáhnu si ostatní filmy Kathryn Bigelow.

Read More

Žítkovské bohyně - Kateřina Tučková

Žítkovské bohyně - Kateřina Tučková

  13:20:00    Ester Šebestová

---

Láskou k českým autorům zrovna neoplývám, ani si nepamatuju, kdy jsem naposledy četla knížku od nějakého Čecha, když zrovna nepočítám učebnici ekonomie a něco od Jaroslava Rudiše. Kdysi jsem četla hodně Viewegha, ale ten se mi taky zprotivil. A teď je tu Kateřina Tučková a její Žítkovské bohyně.
Když jsem se o nich dozvěděla, předpokládala jsem, že to bude další nenáročný český mainstream, hlavně kvůli tomu, že se to vážně líbí tolika lidem. A on to přitom mainstream není. Je to skvěle propracovaná kniha, která kousek po kousku odhaluje část historie lidového léčitelství na Moravě. Je to kniha, která vás po několika stránkách chytne, a až do konce vás nepustí.
A pro mě na ní nejlepší bylo to, že jsem se do ní mohla začíst kdekoli a ničemu to nevadilo. Je spoustu knížek, u kterých musím, když je po pár hodinách vezmu do ruky, znovu přemítat, o čem že jsem to vlastně četla. Tady ne. Kdykoli jsem ji zase vzala do ruky, okamžitě jsem mohla pokračovat ve čtení aniž bych si musela číst část předchozí kapitoly. I za tohle vzdávám autorce hold a rozhodně sáhnu po nějaké další její knížce. Kéž by bylo v Čechách víc takových autorů.

Read More

Věc Čapek

Věc Čapek

  22:48:00    Ester Šebestová

---

Nejsem zrovna expert na hodnocení divadelních představení, většinou se ráda ve věcech pitvám, ale u divadla mi to zrovna moc nejde. Takže svůj poslední divadelní zážitek přiblížím je letmo. Byla jsem v hradeckém Klicperově divadle na derniéře hry Věc Čapek. Možná vám už podle názvu došlo, že je to hra o Čapcích, o obou, ale tak nějak hlavně o Karlovi. Od premiéry hry jsem slyšela jak chválu, tak záporné ohlasy, a chtěla jsem si udělat vlastní názor, bohužel mi to vyšlo až na tu derniéru. A vlastně chápu oba názory. Protože Čapkofilům asi těžko bude hra po obsahové stránce stačit. V životě Karla Čapka byly osoby, které dozajista přispěly k rozvoji jeho osobnosti a názorů. Ve hře bohužel některé z těchto osob mají pouze malý prostor. Ale musíme si uvědomit, že poskládat tak bohatý život, jako měl Karel Čapek, do jedné hry, je nadlidský výkon.

Co tedy bylo na hře to dobré nebo nejlepší? Nebudu lhát a řeknu vám to rovnou, byl to Honza Sklenář v roli Karla Čapka. Viděli jste ho někdy hrát? Jestli ne, zajděte si do Klicperáku, na cokoli v čem hraje. Nebudete litovat. Myslím, že hlavně kvůli němu mi přišlo, že celá hra byla především o Karlovi, Josefovi se tam prostě tolik prostoru nedostalo.
Dalším plusem byla scéna, kdy Olga (v podání Heleny Plecháčkové) zkoušela Mimi z Loupežníka, což byl klasický klicperácký tyjátr.
A potom se mi líbila jakási vypravěčská paralela, mezi Čapkem a Magorem, tedy Ivanem Martinem Jirousem. Nutno podotknout, že závěr, kdy Čapek nesl na zádech Masaryka (rozumějte Masarykovo dílo v batohu!) a Magor Havla, mi na momentální situaci (ano, na volby už jsem jednou nadávala) sedla jako prdel na hrnec.

Povzdechnu si teď už jenom nad tím, že diváctvo nedalo Věci Čapek větší šanci a že se rozhodlo ji brát jako biografickou hru, která jim po informační stránce vlastně zas tolik nedala... (Což je podle mě hlavní důvod možného "nelíbí se mi", které jsem ovšem nikdy neslyšela nějak odůvodnění.)

Read More

RESTARTtheART.

RESTARTtheART.

  7:26:00    Ester Šebestová

---

Už je to sice nějaká doba (dva týdny, tři?), kdy se konala akce s názvem RESTARTtheART v úžasném prostoru galerie Tiskárna a moje fotky ještě nebyly vyplivnuty na facebook. Řekla bych, že ale nebude vadit, když nějaké z nich hodím sem, jen tak pro ilustraci toho, co se tam vlastně hudebně i výtvarně dělo.

Read More

Bel-Ami - Guy de Maupassant

Bel-Ami - Guy de Maupassant

  22:10:00    Ester Šebestová

---

Letos jsem si nedávala žádná novoroční předsevzetí, ale ráda bych docílila toho, že ke každé knize, kterou letos přečtu, někam napíšu alespoň pár řádek. O ději i o tom, jak se mi líbila. Protože jsem se rozhodla ignorovat potterovský šprk v podobě Bajek Barda Beedleyho i Holmanovu učebnici ekonomie, přesunu se rovnou k Miláčkovi od Guye de Maupassanta. Byla to jedna z knížek na mém "to-read" seznamu, ale moc jsem se na ni netěšila. U francouzských autorů totiž člověk nikdy neví, jestli se mu budou líbit. A nezáleží na tom, jestli jsou "noví" nebo "staří". Každopádně, Miláček mě velmi mile překvapil. Těch něco přes třista stránek jsem přečetla téměř jedním dechem a byla to jedna z nejoddechovějších knížek, které jsem za poslední dobu přečetla. Hříchy a pomluvy pařížské smetánky aneb Kterak Duroy (nebo bych spíš měla napsat du Roy?) k penězům a postavení přišel... Neskutečně mě to bavilo, možná proto, že "tehdejší" pařížská společnost mi připadá jako předobraz té dnešní české. Jen si nejsem jistá, jak je to s tou kariérou přes postel, těžko říct, jestli to ještě stále funguje...

Read More

Každý idiot, i vy, pane redaktore,...

Každý idiot, i vy, pane redaktore,...

  20:59:00    Ester Šebestová

---

Volby. Co se stalo, stalo se, a odestát se nemůže. Nemám radost, ale nenadělám nic. Jen si myslím, že je vrcholem nevkusu, abychom měli prezidenta hulváta. I když, po člověku, který krade pera a uráží mrtvé (viz Klausův výrok o pravdě a lásce), už asi nemůže nic moc zkazit. Jen jsem měla potřebu to napsat. Předtím, než začnu psát něco dalšího. Což jsem chtěla, protože mi bylo vyčiněno, že už nepíšu na blog. Tak zatím.

Read More