Feminismus není nadávka!
V sobotu 20. 6. se konal Kongres žen. Dozvěděla jsem se o něm náhodou, stejně jako se dozvídám o všech ostatních akcích, na kterých potom nesmím chybět. Tématem letošního druhého ročníku byly Ženy a média. A protože jsem zrovna minulý měsíc přečetla knižní výplod Rhiannon Lucy Cosslett a Holly Baxter, úžasných žen, které píší The Vagenda Magazine, diskuze, mimo jiné na téma obraz ženy v médiích, byly právě pro mě.
Jeden z hlavních důvodů, proč jsem na Kongres žen vyrazila, bylo Open Café s blogerkami - zastavila jsem se na povídání s Marií Doležalovou, herečkou píšící blog Kafe a cigárko. (Koupila jsem si její hrneček, abych teda měla z čeho pít to kafe, které už konečně zvládám bez mléka.) A když už jsem tam byla, poslechla jsem si i pětici hovořící o módních blozích. Zúčatnili slečny z Jedenácti koček a A Cup of Style, které každá zastupují velmi rozdílné styly, a Pavlína Louženská ze ZOOTu, která přinesla marketingový pohled. Dámy se shodly na tom, že blogy jsou narozdíl od módních časopisů, které se snaží podbízet všem, výrazem osobního stylu autorů a autorek a i když mnoho z nich jede na konfekční módu, pokaždé je to něco jiného.
Bohužel jsem nestihla žádný z programů v menších salóncíích a kavárnách, byla jsem se ovšem podívat na hlavní panel, kde mě zejména zaujal ten poslední, o alternativních (převážně levicových) médiích s názvem "Gender a média mimo mainstream". Moderátorkou panelu byla Ľubica Kobová, kterou jsem shodou okolností měla minulý semestr na seminář, který byl jakýmsi úvodem do gender studies, a byla jsem dost ráda za směr, kterým se tento panel ubíral.
Výsledkem celého Kongresu žen bylo Desatero, které by mělo nasměrovat některé jedince správným směrem v pokračujícím vývoji rovnosti mužů a žen, kterou tu sice máme na papíře, ale fakticky je stále v nedohlednu.
Pokud vás Kongres zajím, na YouTube je záznam z celého dne panelových diskuzí. Kromě zajímavých projevů panelistů se objevilo i dost dotazů a připomínek ze stran publika - jmenovitě od dalšího vyučujícího z naší fakulty Petra Pavlíka, od socioložky Jiřiny Šiklové nebo od lingvistky Jany Valdrové.
A protože při svém obsahovém hodnocení jsem většinou radostí nad tím, že se podobná akce vůbec koná, schopná jakékoli problémy ignorovat, odkážu vás na článěk ze stránek Deníku Referendum, ve kterém Kateřina Peterková podle mě velmi přesně poukazuje na problémy, které bychom z obsahu celé akce vyvodit.
(A fotek je pomálu a jsou prakticky jenom z bloggers café, protože jsem líná fotit a tak.)
0 comments:
Okomentovat