Noční vlak do Lisabonu

Noční vlak do Lisabonu

  14:35:00    Ester Šebestová

---

Nebudu nikomu nalhávat, že každou vteřinu svého volného času trávím čtením. Poslední dobou je to právě naopak, nečtu skoro vůbec a... teď bych navíc měla. Jenže občas to prostě nejde a nenadělám s tím nic. Proto teď považuju za úspěch, že jsem vůbec něco dočetla. Hlavně že jsem dočetla knížku, která mě celých 442 stránek bavila a i když jsem ji několikrát na dlouhou dobu odložila, nezapomněla jsem, co se dělo předtím.
Dokázali byste se po čtyřiceti letech života na jednom místě jednoho dne prostě zvednout a odjet? Dát výpověď v práci a rozjet se do jiného města v jiné zemi? A to vše kvůli dvou věcem. Tomu, jak naprosto neznámá žea vysloví slovo "Português" a kvůli knize naprosto neznámého autora, na kterou narazíte v antikvariátu... Zdá se to jako největší hloupost, kterou můžete udělat, a zároveň jako nejodvážnější krok do neznáma, na který si někdo troufne.
Stačilo mi pár stránek, abych se chtěla znovu rozjet do Portugalska. Ubytovat se v centru Lisabonu, hodiny a hodiny bloudit po městě a topit se ve svých vlastních myšlenkách. A tak je to správně, ne? Když ve vás kniha zanechá takovéhle pocity, takhle by to mělo být.
Pascal Mercier svým Nočním vlakem do Lisabonu dokázal to, co v dnešní době málokterý spisovatel zvládne. Vytvořit postavu, se kterou prožíváte všechny ty situace, jejíž pocity vám nejsou lhostejné. A napsat příběh, který jakkoli se může zdát absurdní, je také naprosto uvěřitelný.
Prosím, víc takových knih!