ES.

ES.

středa 11. května 2016

Mikro #9: Tidal



Včera jsem se zaregistrovala na Tidal. I’m hooked.

Prosím neplést s Tinderem, Tidal je hudební platforma, kterou založil Jay-Z, která „spojuje interprety s jejich fanoušky.“ V podstatě se jedná, stejně jako v případě Spotify, o hudební streamingovou službu. Už delší dobu jsem si chtěla nějakou předplatit, abych měla svědomí o trochu čistší, a teď jsem znovu, v rámci rešerší nutných k zasvěcenému poslechu Lemonade, narazila na tuhle.

Zatím jsem stihla poslechnout nové album od Anohni, Hopelessness, a Rihanniho Anti. Obojí rozhodně stojí za to a já předpokládám, že hodiny trávené psaním budou doprovázeny posluchem hudby známé i neznámé.

úterý 10. května 2016

Ice Ice Baby: Česko - Švédsko


V dnešním vydání Lenny newsletteru píše Retta o tom, jak se stala hokejovou fanynkou. Neuvěřitelně vtipná korpulentní černoška, kterou můžete znát jako Donnu ze serálu Parks and Recreation, byla čistě náhodou pozvána, aby živě tweetovala zápas LA Kings. A od té doby na hokej nedá dopustit, i když mu pořád moc nerozumí.

Já hokeji taky nijak zvlášť nerozumím, navíc jsem vlastně sváteční fanynkou. Protože to Mistrovství světa je, svátek. Stejně jako většina Čechů sedím přilepená k televizi a řvu na naše hochy, aby makali a nenechali si dát na prdel.

Včera jsme hráli se Švédskem a já se rozhodla, že o tom budu psát. Trochu ve stylu Caitlin Moran, která mě teď, když čtu Moranifesto, ovlivňuje víc než dost. Trochu jako live tweety, ale bez faktoru tweetování – rychlostní stupeň mi pořád moc nevyhovuje.



První třetina

V prvních padesáti sekundách se Kovář zvládl nechat vyloučit a dřív než jsem začala dávat pozor, Češi hráli v oslabení. Prvních pět minut nebylo co do komentářů žádná sláva, ani ty jména mi nepřišla nějak extrémně vtipná, což se mi obvykle nestává.

V sedmé minutě a dvacáté šesté sekundě vyloučili Řepíka jako přebytečného hráče na ledě a já si vzpomněla na před(před)včerejší řapíkatý celer a zmínku o tom, že rád střílí z voleje – chápejte, řapíkatý celer na oleji. A než se kdokoli snažil nadechnout, třináct sekund do konce švédské přesilovky (neplést se švédskou trojkou) střelil Rosén gól, protože Francouzovi někdo clonil. Nebylo to tak i loni? Pamatuju si na jeden ošklivý zápas a myslím, že to zrovna chytal Francouz.

Při vhazování se něco pokazilo a komentátoři byli zmateni, protože na trestné lavici bylo prázdno. Když už v tom nemají přehled oni, tak jak se v tom má vyznat já? Každopádně asi hrajeme přesilovku.

Kašpar na Plekance, tečovaná střela, ale Marktröm vyrazil. Pak vyrazil Francouz. („Ericsson pláchl v oslabení, Česko podržel Francouz parádním zákrokem.“) Uvažuji o tom, jestli by se Markström neměl přejmenovat na Maelströma. Třeba by mu to tam líp padalo.

Kempný se zamotal, pustil kotouč a spadnul. Nemůžu si pomoct, ale kdykoli slyším jméno Jordán, začínám si zpívat tradicionál Vozíčku, ke mně leť, alespoň k něčemu jsou mi ty hodiny strávené ve školním sboru jsou.


Další přesilovka, Larssen měl hokejku mezi komíny Richarda Jarůška. Skandál! Skoro jako předvčerejší šťouchání do lotyšských děr, což byly metafory, které podle mě zacházely mírně za hranu. Hoši se zase snaží na konci třetiny, ale osm sekund před koncem nám Švédové dávají další gól.

Během první třetiny stihli zahrát Abbu, Markyho Marka a několik popových songů, jejichž názvy jsem v době jejich největší slávy znala, a později identifikovala jako Fergie.

První přestávka
Volné chvíle v pauzách využívám různými způsoby: Čtu na přeskáčku kusy článků, kterých mám otevřeno v různých oknech asi dvacet. Jako čůrpauzu. Nebo hledám zbytečná fakta o zbytečných věcech.

Věděli jste, že hokejový tým Velké Británie se světového mistrovství účastnil naposledy v roce 1994 (předtím v letech 1962 a 1951) a k olympijskému turnaji se nedostali od roku 1948 ve Švýcarsku?

Druhá třetina
Hrají I Love Rock’n’Roll, ale já se tou hrou moc nebavím. Měli by je nechat dohrát tu písničku alespoň k prvnímu refrénu. Kunrátek prý schytal střelu a drží se za nohu.

Jeřábek musí hrát rychle, protože za ním Švéd, před ním Švéd! Šance pro Červenku, ale Markström utěsnil mezírku vedle tyče. Chlapci bruslí jako o život, ale buď jsem dneska roztěkanější, nebo to ještě pořád nemá grády. Zatím jsem se ale od komentátorů dozvěděla, že Markström je pod výstrojí štíhlý. Předtím zas říkali, že je dlouhý. Tak je asi obojí.

Jarůškova střela byla sražena mimo a kotouč je v hledišti. A dál? Někdo mu potom podrazil nohy, ale rozhodčí se zrovna dívali jinam. V čase 26:45 dává Pastrňák gól. Prý to byl dokonalý zámek a někdo se zmínil o strašidelném hradě. Jak jde o Karpaty, vyplatí se dávat pozor.

Hrají Lean On a Češi se najednou nějak rozjeli a pálí, jak se dá. Backlund ztrácí kotouč a divoký pes Kousal trápí Švédy. Na útočné modré čáře je schovaný Kašpar!

Najednou to vypadá, že je baví hrát. I Zohorna pookřál! Chvíli se tam postrkávali, Jarůšek se Švédama, a podle Záruby to vypadá, že si hlavně Gustafsson má s naším vousáčem co říct! Vždycky mě baví, když to kluci chtějí řešit. Sice obvykle tvrdím, že násilí není řešením, hokeji to ale dodává šmrnc.


Kovář střílí další gól, „tahle kovadlina ková bezpečně“. Když teď máme vyrovnáno, mohli bychom jim tam rovnou střelit něco dalšího, abychom zas neusnuli na vavřínech.

Ruské roztleskávačky v červených trikotcích s nápisem Coca Cola se zlatými kozačkami a ponpóny mě nijak neuchvacují, ale culí se pěkně. Českých fanoušků je, podle toho řevu, v hale dost, tak ať si to pořádně užijou.

Švédové se moc rozjeli a tak si Kousal zamotal hokejku do Švéda a jde si na dvě minuty odpočinout na trestnou lavici. Dvě minuty a sekundu do konce třetiny střílí Birner třetí gól a vypadal fakt senzačně, šinul si to tam skoro sám, nalepení na něm byli tři Švédi a zadařilo se. Final Countdown se teď snad i hodí.

Podle komentátorů je na tom český tým velmi nadějně. Kdykoli to ale pronesou, většinou to končí špatně, takže budeme doufat, že to nezakřikli.

Druhá přestávka
Sestřihy z dnešních utkání ukazují, že porážka Ruska v prvním zápase byla asi nějaký vesmírný omyl. Řekla bych, že teď už si brousí zuby na zlato a jestli se s nimi nějakým zázrakem znovu potkáme, už nám to tak lehce nedají.

Česká republika v součtu s Československými medailemi vede v počtu medailí nad Ruskem (a Sovětským svazem) o dva kovy. Samozřejmě, Rusové mají více zlata, ale i tak je to slušné. Ostatně jsme to jak my, tak oni, měli povinné.

S D. jsme uvažovali, proč jsou ty reklamy tak podobné těm loňským. Trochu mě mrzí, že zadavatelé neberou mezičas v hokejovém mistrovství tak, jako Američani Super Bowl. Reklamy jsou tam vždycky to nejlepší z nejlepšího, tady se musíme dívat na „kdo nekřupe, není Čech“ a podivnou reklamu na Plzeň.

Třetí třetina
Call Me Maybe hrají zrovna ve chvíli, kdy komentátoři rozebírají telefonáty s omluvenkami švédských hráčů, kteří se rozhodli do Moskvy nepřijet.

Zase tam byl jasný faul, který nikdo nepískal. Hrají dobře, ale na komentáře je to chudší. Těžko říct, jak tohle dopadne. Švédové se tam chvíli snažili a pak se sami vyhnali od naší brány. Po Francouzově zákroku začínají hrát Bang Bang!



Zohorna měl pěknou střelu a pak se tam chvíli postrkovali, do konce je ještě deset minut, takže teď budeme všichni napjatí. Jarůšek teď měl několik šancí, pak mu odpískali hru vysokou holí. Potřebuje prý novou hokejku. Do toho mu hrají Money Money Money.

Zohornovi neodpískali faul a Švéd mu držel hokejku. Sjögren je zkušený švédský lišák. Záruba objevil Ameriku, Fransson se jim rýmoval s Francouzem. Jordán schytal střelu do tváře.

54:32 Birner dává další gól! To se mu to hraje, když si plní dětské sny.

Švédové odkryli záda, pak málem dostali gól od Plekance, tak tam brankáře zase vrátili… A zase ho odvolali. Francouz vypálil a málem Švédům vpálil góla. Rozhodčí, zdá se, tuhle třetinu nemají potřebu pískat nic.

Česko vítězí nad Švédy 4:2, což asi překvapilo všechny, kteří viděli první třetinu, A teď hymna, bezdomovci, zpívá jim to pěkně. Trochu škoda, že se o přestávkách dnes nikdo nedíval do kabiny. Při zápasu s Lotyšskem jsme se dozvěděli, že pořádek v kabině znamená pořádek na ledě. Tak tam asi dneska také uklízeli.



Další zápas je až ve čtvrtek, hrajeme s Norskem. V pátek potom s Kazachy. Na to jsem docela zvědavá. Pořád nám někdo tvrdí, že s tolika nováčky v týmu jsme papírově outsideři skupiny, o Norech a Kazachstánu tvrdí, že jsou to slabé týmy. Dá se ale opravdu hrát na to, že je někdo slabý nebo silný? Všichni se dostali na mistrovství a každý se může někdy špatně vyspat.

Jako sváteční fanynka si ten hokej užívám. Psát o něm teď asi nebudu, je to moc práce. Ale komentátorské hlášky si zapisovat musím. Nedokážu si představit, jaká nuda to musí být přímo na stadionu, bez Záruby to přece ani není hokej.

Všechny fotografie via Sport.cz - Roman Vondrouš, ČTK

Mikro #8: Týden



Nastartovat den s blogem se ukázalo jako slušná motivace proč vstát a dát se do práce.

Když všechno ostatní selže, přečtete si návod. Návod na život a produktivitu a efektivitu vám nikdo nedá, i když se o to každý samostatný internetový guru snaží. Já řešení na svoje depresivní a obsesivní problémy, které přetékají do školních a pracovních povinností hledám pořád.

Tohle ranní vykopnutí se mi za ten týden, co se o ně pokouším, docela líbí. Začít víc pracovat s proudem vědomí. Psát, co mě napadne. Nedělat si hlavu s tím, co o tom myslí ostatní. Osobní je politické a ráno, zčerstva, toho mám na srdci spoustu. Včera jsem viděla Annie Hall a mám pocit, že bych taky potřebovala Deadpoolovskou kameru, abych mohla okolí vysvětlovat, že to co vidí, vlastně znamená úplně něco jiného.

pondělí 9. května 2016

Mikro #7: Spolubydlení



Bydlení s dvěma lidmi, kteří nejsou vaši rodiče, není žádná sranda. Vlastně to někdy může být docela otrava.

Nikdo za vás nemyje nádobí, neuklízí, nepere a vůbec nikdo se neobtěžuje umýt koupelnu a záchod. Koš „se“ někdy vynese, ale většinou ne. Zrovna včera jsem si všimla, tak mě hrozně otravuje, když spolubydlící nezaváže pytlík s chlebem a nechá ho ztvrdnout. Nazdar D.!

Soustředit se na práci, když vedle vás někdo sedí, je pro mě peklo. Teď už je to lepší, je teplo, mám balkon, a když potřebuju pracovat, prostě se zavřu venku. Ale pořád to neřeší nemožnost pouštění otřesných popových songů se stoprocentní hlasitostí, neustále mám na uších sluchátka a už mi z toho trochu hrabe.

neděle 8. května 2016

Mikro #6: Teorie




Ponořila jsem se do vod literární teorie a mám pocit, že se trochu topím.

Psaní bakalářky není tak zlý, ale moje chuť cokoli dělat snižují kvanta knih (z každé potřebuju většinou jenom jeden hloupej odstavec), které musím mít v merku kvůli teoretické části mé práce. Kdyby mi ta teorie alespoň nějak objasnila to, co vlastně budu zkoumat, ani by mi to nevadilo.

Ale teorie a metodologie tohle nedělají. A já si „užívám“ neděli pracovní, i když se mi do toho vůbec nechce. Možná kdybych nevstávala v šest a místo toho spala do desíti, ten den by utekl rychleji.

sobota 7. května 2016

Mikro #5: Hokej



Včera začalo hokejové mistrovství a já jsem byla přesvědčená, že se letos dívat nebudu. Stačilo ale, aby sousedi nahoře zařvali góóóóól, a už to jelo.

Mistrovství samozřejmě znamená, že neudělám vůbec nic. Asi tu bakalářku prostě píšu ve špatnou dobu.

Minulý týden to vypadalo, že budu schopná pracovat soustavně, tenhle týden to tak zatím nevypadá. Potřebovala bych nakopnout, ale těžko říct, co to nakopnutí bude. Jediné, co mě těší, jsou rána strávená na balkoně. A docela se těším domů, celou příští sobotu budu sedět na terase a pracovat. Alespoň doufám.

pátek 6. května 2016

101 in 1001


Nedávno jsem na Facebooku narazila na výzvu (pořád nemám ráda to slovo), ve které si do tisíci a jednoho dne vytyčíte 101 cílů. Jen tak, bez nějaké odměny, prostě jenom tak.

Jako člověk posedlý odškrtáváním jsem usoudila, že tisíc a jeden den je dostatečně dlouhá doba na změnu mých zajetých návyků a nastolení návyků, které bych místo toho chtěla mít. Je to dostatečná doba na ukončení školní docházky, najití pracovního místa, navázání nových vztahů. Takže jsem ten seznam sepsala. Byl to místy trochu porod, takže jsem tam zařadila různá předsevzetí z různých částí mého života.

Těžko říct, jestli se mi je podaří splnit všechny. S největší pravděpodobností ne. Ale je to hra, jedna z těch, které mám ráda. Budu se snažit pravidelně podávat informaci o stavu téhle hry. Tak uvidíme. 1. února 2019.

Cestování
1.       Podívat se zpátky do Berlína
2.       Podívat se zpátky do Lisabonu
3.       Podívat se do Edinburghu
4.       Navštívit Oslo
5.       Navštívit Budapešť
6.       Víkend v Bratislavě
7.       Navštívit 5 českých měst, kde jsem nikdy nebyla
8.       Letět!
9.       Používat spolucestování10.   Jet do Polska

Projekty, focení, psaní, práce
11.   Dokončit projekt 365 v roce 2016
12.   Pokračovat v projektu 365 v roce 2017
13.   Napsat alespoň 5 článků na Medium
14.   Publikovat alespoň 1 věc pro Femsplain
15.   Publikovat alespoň 1 věc pro RookieMag
16.   Podporovat alespoň 5 tvůrců (např. Patreon)
17.   Podpořit alespoň 5 projektů na HitHit/Kickstarteru
18.   Vytvořit si webové portfolio
19.   Rozjet internetový časopis/projekt
20.   Sehnat stálou práci v oboru, který mě zajímá a baví
21.   Napsat alespoň 1 recenzi knihy měsíčně
22.   Napsat alespoň 1 recenzi filmu měsíčně
23.   Psát pravidelnou sérii o feministických tématech
24.   Psát týdenní tipy na články
25.   Psát si denně do deníků – alespoň 3 měsíce v kuse
26.   Psát denně mikroblogy – jeden celý rok
27.   Psát obden flash fiction – alespoň 3 měsíce
28.   Přidávat alespoň jednu fotku denně na Instagram
29.   Napsat alespoň 5 povídek
30.   Napsat scénář
31.   Zúčastnit se alespoň 5 literárních soutěží
32.   Zúčastnit se alespoň 5 fotografických soutěží

Škola
33.   Napsat a obhájit bakalářku
34.   Udělat státnice
35.   Dostat se na magisterské studium
36.   Strávit alespoň 1 semestr v zahraničí
37.   Dokončit alespoň 1 kurz přes Coursera
38.   Začít se znovu učit francouzsky a získat certifikát DELF
39.   Začíst se učit rusky
40.   Naučit se základy portugalštiny
41.   Rozvíjet své znalosti v oboru Gender Studies
42.   Rozvíjet své znalosti v mediálních studiích

Hudba, film, literatura
43.   Přečíst: David Foster Wallace: „The Infinite Jest“
44.   Přečíst: Herman Melville: „Moby-Dick“
45.   Přečíst: Henning Mankell: „série Wallander“
46.   Přečíst: James Joyce: „Ulysses“
47.   Přečíst: Cassandra Clare: „série The Mortal Instruments“, „série The Infernal Devices“
48.   Přečíst: Lemony Snicket: „série Nešťastných příhod“
49.   Omezit kupování knih technikou „read 5, buy 1“
50.   Přečíst každou knihu maximálně měsíc po její koupi
51.   Každý měsíc přečíst alespoň 1 knihu od českého autora
52.   Každý měsíc přečíst alespoň 1 knihu od ženské autorky
53.   Každý měsíc přečíst alespoň 1 klasiku
54.   Každý měsíc přečíst alespoň 1 sbírku básní
55.   Poslechnout si kompletní diskografii Davida Bowieho
56.   Poslechnout si kompletní diskografii Prince
57.   Pravidelně vstávat nejpozději v 6 ráno – alespoň 3 měsíce v kuse
58.   Přečíst alespoň 65 knih z Rory Gilmore Reading List
59.   Vidět všechny původní díly Doctora Who
60.   Vidět všechny filmy, které režíroval Woody Allen
61.   Vidět všechny filmy, které režíroval Miloš Forman
62.   Vidět všechny filmy, které režíroval Francis Ford Coppola
63.   Vidět všechny filmy, které dostaly Oscara
64.   Vidět všechny zahraniční filmy, které dostaly Oscara

Život
65.   Denně cvičit jógu – po dobu alespoň 3 měsíců
66.   Alespoň jednou týdně chodit na H.E.A.T. – alespoň po dobu 3 měsíců
67.   Nechodit na obědy do restaurací a fastfoodů – alespoň po dobu 3 měsíců
68.   Pít denně alespoň 3 litry čisté vody
69.   Snídat každý den
70.   Vstávat pravidelně mezi šestou a sedmou ranní
71.   Měsíčně dávat stranou alespoň 500,- – po dobu 1 roku
72.   Vydělat si focením alespoň 10 000,-
73.   Mít znovu vlastní pokoj
74.   Zavést zero-waste praktiky
75.   Zapojit se do FEM UK
76.   Mít alespoň 7 ze 14 „základních kusů“ do šatníků
77.   Koupit si koženou bundu
78.   Recyklovat
79.   Zbavit se nepotřebného oblečení
80.   Nechat si ušít kostýmek
81.   Vypěstovat bylinky
82.   Uvařit nebo upéct alespoň 10 receptů z každého Deníku Dity P.
83.   Přejít na přírodní a cruelty-free kosmetiku
84.   Zbavit se českých knih, které nebudu číst
85.   Zbavit se anglických knih, které nebudu číst
86.   Zbavit se komiksů, které nebudu číst
87.   Zbavit se CD, které už nebudu poslouchat
88.   Poslat alespoň 30 pohledů přes Postcrossing
89.   Dostat alespoň 30 pohledů přes Postcrossing
90.   Předplatit si Respekt
91.   Předplatit si Reportér
92.   Předplatit si americký Playboy
93.   Předplatit si The New Yorker
94.   Předplatit si The Inteligent Life
95.   Předplatit si Kinfolk
96.   Předplatit si SOFFA
97.   Trávit pravidelně čas v knihovně
98.   Chodit alespoň jednou týdně na procházky
99.   Každý týden si vyčistit internetovou schránku
100.                      Každý týden si vyčistit životní prostor
101.                      Sledovat českou politiku

Mikro #4: Pátek



Trochu mě děsí, že už je pátek, a já tenhle týden dohromady skoro nic neudělala.

Budu se muset o víkendu zase snažit. Možná budu muset nasadit jeden z mých panických stavů, potom by to mohlo jít. Úterní zastávka v knihovně mi dala několik nápadů, jen je realizovat. Ale myslím, že bych se tenhle víkend mohla chytnout.

Sedím zase ráno na balkóně a mám pocit, že tu cítím rajskou. Rajskou už jsem dlouho neměla, asi bych si jí mohla uvařit, kdyby na to přišlo. Měla bych přestat jíst blafy, odvyknout si sladkokyselé omáčky z Mekáče a stravovat se jako normální člověk…

čtvrtek 5. května 2016

Mikro #3: Nanuk



Včera jsem viděla Captain America: Civil War. Hned bych na to šla znovu.

Dnešek byl divnej den. Jeden z těch, kdy jsem se skoro nemohla probudit, kdy mi dělalo problém se jít osprchovat a kdy mi přišlo, že nic nemá smysl.

Ale stačilo vstát, koupit si nanuk a zvednout zvonící telefon, abych se cítila o něco líp. Ne o moc, ale přece jen o něco. Nanuky dělají divy v zdvihání nálady. Cider taky není v tomhle případě k zahození.