Being born is like being kidnapped. And then sold into slavery.
Cynismus [-nyz-] (dř. též -ism), -mu m. (z řec. zákl.) 1. mravní otrlost; nestoudnost, necitelnost, bezohlednost: klukovský, zločinecký c.; c. protřelého dobrodruha 2. kynismus (filos.).
Podle tetičky wikipedie je cynik člověk, který jedná bezohledně a bez
studu, zraňuje city druhých a zesměšňuje to, co ostatní uznávají jako morální
hodnoty. Kdo mě zná, ví, že jsem prostě na lidi hnusná, protože mě většinou
serou. Cynismus je podle mě panický stav, jakási první obranná reakce
organismu proti vnějším vlivům sluníčkářů. Ne každý na to prostě má, být pořád
na všechny příjemný. A nejlepší obrana je útok. A ne, opravdu to neznamená, že jsem
nešťastná osoba, prostě jenom ráda do lidí šiju.
S cyniky to je ovšem jako se všemi ostatními, ne vždycky vám cynik lidsky
sedne. Takže tady jsou nějaké tipy na moji krevní skupinu:
Před pár týdny jsem objevila perlu britské situační komedie, která je jak známo plná cyniků a people-haterů, dvě série seriálu Vicious. V hlavních rolích homosexuálního páru září Ian McKellen a Derek Jacobi a z úst vypouštějí repliky Gary Janettiho, který mimo jiné psal pro Family Guy a Will & Grace. Postavy Freddieho a Stuarta jde popsat jenom těžko, proto se hodí ukázka jejich jedinečného smyslu pro humor...
Minulý týden se mi do ruky dostal komiks Rudo od Daniela Majlinga. Musím říct, že byl pro mě velmi příjemným překvapením. V několika kratších příbězích Rudo a jeho kamarádi komentují život okolo sebe a náš hlavní hrdina je poměrně často nepříjemný směrem ke svému okolí. Nebudu přehánět když řeknu, že něco tak úžasně upřímného jsem už dlouho nečetla.
A abych toho cynismu neměla málo, když si potřebuju spravit náladu, navštěvuju stránku Cynická obluda. Jsem naprosto přesvědčená, že by se na ni měli podívat všichni. Takže padejte, parchanti.
PS: Bez mučení se přiznávám, že moje rozlišovací schopnosti mezi těžkou ironií a cynismem stojí za starou belu. Takže si trhněte.
Minulý týden se mi do ruky dostal komiks Rudo od Daniela Majlinga. Musím říct, že byl pro mě velmi příjemným překvapením. V několika kratších příbězích Rudo a jeho kamarádi komentují život okolo sebe a náš hlavní hrdina je poměrně často nepříjemný směrem ke svému okolí. Nebudu přehánět když řeknu, že něco tak úžasně upřímného jsem už dlouho nečetla.
A abych toho cynismu neměla málo, když si potřebuju spravit náladu, navštěvuju stránku Cynická obluda. Jsem naprosto přesvědčená, že by se na ni měli podívat všichni. Takže padejte, parchanti.
PS: Bez mučení se přiznávám, že moje rozlišovací schopnosti mezi těžkou ironií a cynismem stojí za starou belu. Takže si trhněte.
