Mikro #26: Daredevil
Jak nejlépe využít čas vymezený k učení? S Netflixem,, samozřejmě.
V době premiéry druhé série Daredevila jsem se zoufale snažila odolat a nakonec jsem první díl vypnula po deseti minutách s tím, že na to nemám ani čas, ani náladu. Teď na to sice čas nemám, ale nálada se našla. Takže jsem využila poslední dva večery k tomu, abych se tomu pořádně podívala na zoubek.
Možná mě první série bavila víc, možná jsem teď jenom moc zmlsaná Jessicou Jones na to, aby mě nějaký Matt Murdoch zajímal. Na druhou stranu začínám o Marvelovské frančíze přemýšlet trochu jinak, možná víc kritičtěji a vlastně se mi líbí, jakým způsobem pracují se stereotypy a překonávají je – slepec Murdoch není rozhodně chudák a se svým postižením je schopný ledasčeho. Marvel se teď rozhodně nemazlí s postavami, které by mohly být považovány za „krásky v nesnázích,“ Karen je schopná se o sebe postarat hlavně tím, že zná své slabé stránky a ví, kdy má požádat o pomoc. Morální kompas Claire je něco, co by jí mohla většina lidí závidět.
A teď k novým postavám. Elektra! Smrtící bojovnice, kterou vycvičil stejný člověk, který cvičil Murdocha. Nemůžu říct, že je mi nějak extrémně sympatická, ale uchvátila mě její snaha udělat „správnou věc“ a její neschopnost neprolívat krev. A pak je tu samozřejmě Frank Castle aneb Punisher. Postava, na kterou jsem se těšila asi nejvíc, i když ho z komiksů vlastně skoro neznám. Rozhodně mě nezklamal, je přesně takovým brutálním psychopatem, jako jsem si ho představovala. Člověk, který udělá cokoli proto, aby pomstil svoji rodinu. To je přesně ta postava, kterou jsem potřebovala.
0 comments:
Okomentovat