Mikro #90: Déšť
Už zase prší. Po tom včerejším vedru je to příjemná změna, i když bych se radši vyvalovala na balkóně než cokoli jiného, je tady v okolí čistší vzduch. Déšť dneska voněl skoro jako na vesnici. Když jsem otevřela balkónové dveře, skoro jako bych byla na Skaličce. Ale ne teď. Je sice skvělé otevřít francouzské okno na terasu, pustit dovnitř kocoura zmoklého jako slepice a nasát vesnický vzduch. Ale není to ono.
Tohle dopoledne mi připomnělo ta léta na chalupě. Vyhrabat se oteklá z péřových duchen (protože aniž by to někdo tušil, už tenkrát jsem měla alergii na peří) do chladného, ale trochu zatuchlého vzduchu ve světnici. Vyběhnout ven na zápraží, moknout při přebíhání zahrady do kadibudky a pak zase běžet zpátky. Dát na čaj, který na chalupě přece jenom chutná trochu jinak než doma. A pak zapadnout zase do peřin, které mezitím stačily vychladnout, a vy je musíte znovu zahřívat.
Ani nevím, kde se ve mně ta nostalgická nálada vzala. Vůně deště mě prostě dneska nějak rozněžnila.
0 comments:
Okomentovat