Mikro #36: Knihovna
Slečna medička (soudě podle učebních materiálů) si právě našla jednu z nejtlustších knih o umění, které se zde v knihovně povalují. Vzala si ji, aby si měla čím podložit mobil.
Napsala jsem si seznam věcí, které bych ráda dne udělala, a místo toho abych se věnovala té hlavní – psaní bakalářky, dělám všechny ostatní (podcast k poslechnutí, články k přečtení, email k napsání…). Naivně jsem si myslela, že dne bude dobrý den na psaní, ale zatím to tak nevypadá. Možná bych tu musela být až do večerních hodin, kdy se to tu vylidní a já získám pocit větší jistoty a klidu v duši. Ale kdo to tu má vydržet?
Největším problémem je vždycky začít. Celkově mi psaní bakalářky přijde jako nejnudnější věc na světě a i když to pro mě není nijak těžké (viz můj pověstný um vaření z vody), hrozně se mi do toho nechce. Jenže když to nechám všechno na poslední chvíli, budu se zbytečně stresovat a to já nechci. Nemám ten stres ráda. Nedělá mi dobře. Špatně spím, jím nezdravě a pak mi je z toho špatně. Takže bych teď ráda udělala abrakadabra a napsala alespoň hloupou stránku textu, kdyby to šlo. Prosím prosím, smutně koukám.
0 comments:
Okomentovat