Mikro #40: Pět stran
Konečně jsem se někam pohnula v psaní. Pořád nechápu, proč nejsem schopná napsat víc, než pět stran denně. I kdybych s tím trávila víc hodin denně, než tomu teď věnuji, víc jak pět stran textu prostě nevyplodím.
Je to zvláštní, jsem zvyklá psát desetistránkové seminárky na jeden zátah i se studiem pramenů a obvykle mi to trvá maximálně den a půl. Teď mám napsat padesát stran, za necelých čtrnáct dní mám odevzdávat, což znamená, že nemám ani týden na dopsání prvního draftu, a nejsem schopná pracovat ani jeden celý den.
Nevím, jestli to je počasím, nebo nějakým interním vlivem, ale stále nejsem schopná se soustředit. Přenesla jsem se ale už přes svůj největší blok, takže prostě teď musím psát trochu víc. Na zítřek si věřím. Nemám nic v plánu, takže můžu zůstat doma a psát celý den. Jen se musím přesvědčit, abych vstala brzy a ne až v deset, jako dneska. Kdykoli vstanu brzo, to psaní mi jde lépe od ruky.
0 comments:
Okomentovat