Mikro #49: Les Mis
Udělala jsem největší chybu svého života – podívala jsem na Les Misérables v době, kdy jsem dennodenně sjížděla soundtrack z Hamiltona. A Les Mis jsou teď nic, plytká banální podívaná, která mi nestála za dvě a půl hodiny času.
Asi prostě jenom nemám ráda fňukny (nebo vňukny, jak jim dneska říkám) a v Bídnících jsou prostě ufňukaní všichni. Jackman, Hathaway, Redmane, Seyfried. Všichni. Revoluce je ufňukaná a nemá žádnej říz. To přece není žádná revoluce!
Vlastně jsem si všimla společného tématu muzikálů o revolucích. Chlapi se vždycky všichni vzrušujou nad nějakou revolucí a pak se nad ní rozplývaj v tesknejch áriích. A kdo to pak má poslouchat?
0 comments:
Okomentovat