ES.

ES.

středa 29. června 2016

Mikro #58: Stav



Začínám být dost znechucená stavem našeho světa. Teroristické útoky, vraždy, znásilnění. U mnoha věcí si řekneme, že se nás to netýká. Že je to daleko. Že je to jiná mentalita, ať už mluvíme o Spojených státech nebo o Blízkém východě. Jenže pak se stačí podívat na Brexit a vlnu anti-evropských, anti-uprchlických, anti-anti názorů a jsme doma. A když ne ještě v Čechách, tak alespoň na Slovensku.

Jsou to vlny nechuti k politické korektnosti, které se pomalu převracejí do pochybných nacionalistických názorů. Můžeme tomu klidně říkat selhání elit, ale stejně tak to můžeme nazvat selháním školského systému, který nedává studentům dostatek informací a podnětů, které by jim umožnily prohrabat se tím hnojem populistických žvástů a vytvořit si názor, který se nezakládá na planých slibech. Taky bychom mohli říct, že je to selhání médií, které v jakési představě objektivity nebo možná neutrality dávají prostor názorům, které jsou fakticky i lidsky špatné. To je samozřejmě spíš pocit než faktické tvrzení, konkrétní případy vám udat nemůžu. Na druhou stranu si myslím, že tohle je celosvětový nešvar tradičních médií.

Ta nová dodávají přísun takových kvant informací, že by se v nich snad mohla někde ukrývat pravda. Jenže pravda je relativní pojem a jedinec není schopen přebrat se celým internetem jen kvůli jednomu kousku skládačky a tak si zase hledá autority a názorové vzory. Které opět mají tu svou relativní pravdu. Je to začarovaný kruh, řekla bych. Takže z toho prostě nemám radost. A nemít radost se stává novým statutem quo.

0 comments:

Okomentovat